Případ von Thean #3

Koncem školního roku za mnou konečně přiletěla sova s dlouho očekávaným dopisem z ministerstva kouzel. Konečně nesla rozsudek o mém osudu, o mých prázdninách a o zbytku mého života do doby, než budu plnoletý. Určitě bys mi nevěřil, jak moc jsem se těšil a zároveň toho bál, co? Ale musím ti říct, že se mi neskutečně ulevilo, když jsem tu rudou obálku držel v ruce. Rychle jsem ji otevřel a vytáhnul dopis a začetl se do jeho obsahu, který nebyl nějak extrémně dlouhý. Přijde mi, že ministerstvo si moc na hezkém podání informací nepotrpí, na druhou stranu se asi není ani čemu divit, přeci jen denně odešlou těch dopisů neskutečné množství. Jsi už zvědavý jak to teda dopadlo? Co bylo v tom dopisu? Dobře, tak ti to řeknu… můj Lord otec jde do Azkabanu na 5 let za ublížení dítěti, má Lady matka na 2 roky za neposkytnutí pomoci, a kdo, že se teda o mě bude starat? Rodina LeRoux. Ano slyšíš správně, ta francouzská rodina – Paulovi rodiče. Vážně mi spadl ze srdce takový kus šutru, že to museli slyšet po celém hradě. Na nic jsem nečekal a začal si balit kufry a zatímco ostatní odjížděli z hradu do Londýna, já mířil tou nejrychlejší cestou do Francie. Jacques s Beatrice mě už očekávali a dokonce stihli připravit můj budoucí pokoj. Nechali ho celý zařídit úplně jinak, než jsem byl zvyklý. Opravdu moc chtěli, aby se mi tam líbilo. Ve Francii jsem zůstal dva týdny z prázdnin, zařídili jsme pár důležitých věcí, které byly potřeba a zbytek dní jsem strávil převážně ve společnosti mého bratra Paula. Napsal jsem sice i Avery, jestli by s náma někam nechtěla zajít avšak ona raději můj dopis ignorovala… vlastně se jí ani nedivím, ublížil jsem jí a bude asi lepší, když na mě zapomene. Stihli jsme strávit několik večerů tancem v klubu za poslechu hudby skupiny Bonryth ve společnosti alkoholu, jeden den jako rodina vyrazit do Disneylandu a poslední večer mého pobytu jsme zakončili show v Moulin Rouge!

 

Teď už jsem v Londýně, sedím v pokoji v Godrikově dole a přemýšlím nad tím, jak moc jsem se za ty roky v Bradavicích změnil. Jak mě situace s mou rodinou změnila a rozhodně bych řekl, že k horšímu… bohužel. Když jsem nastupoval do školy, měl jsem jasné cíle, chtěl jsem se stát prefektem a být tím nejlepším studentem na škole, pod tím vším tlakem jsem však na učení začal kašlat, ne že bych stejně zkoušky nedával na nejlepší výsledky, co to jde, ale když si je budu muset opět dodělávat v září, asi to o mě dost vypovídá, co? Co se týče prefektství, stále bych ho chtěl, jenže kdo ví, jestli mi ho Vivien dá, třeba usoudí, že už teď mám tolik starostí, že by mi prefekt jen uškodil...musím jí dokázat, že na to mám! Co se týče mých plánů na prázdniny, chtěl bych je strávit s těmi, které mám doopravdy rád, s těmi, kteří se na mě nevykašlali ani v tomhle těžkém období, kterým jsem si teď prošel. Takže hlavně s Lilly a Vivien. Lilly je úžasná a popravdě? Trochu ji Aaronovi závidím, umí totiž skvěle naslouchat, vždy ví, co za každé okolnosti odpovědět a to nejdůležitější? Stará se o ty, které má doopravdy ráda a nikdy je nenechá ve štychu. Tak jako letos mě, neměl jsem kde v Londýně bydlet a tak mě ubytovala u ní v domě. Budu muset vymyslet jak se jí odvděčím, u Vivien už jsem to vymyslel...budu tou nejlepší chůvou pro malou Olivku.

Gianni

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now